Letošní předvánoční spaní ve škole mělo pro nás všechny trochu smutný nádech. Uvědomili jsme si, že jsou to letos naše poslední společné Vánoce. A tak jsme se rozhodli, že budou stát za to.

A co by to byly Vánoce bez společné večeře. Naším svátečním chodem se stal řízek se šťouchanými brambory. A tak jsme se hned, jak jsme se sešli, dali do přípravy večeře. A protože uvařit brambory pro takovou spoustu lidí chvíli trvá, rozhodli jsme se, že si dárky rozbalíme ještě před večeří. A už tu bylo jako vždycky spoustu radostných výkřiků, objímání a letos nechyběly ani Pájiny slzy dojetí. Jo a taky spousta a spousta čokolády. 

Zatímco jsme se rozplývali nad dárky, šťastně se nám dovařily brambory a Roman se pustil do smažení celé té kopy řízků. Než byly všechny pěkně zlaté, pořádně nám vytrávilo, a tak jsme se konečně pustili do jídla. Ukázalo se, že s plným břichem se o hodně líp zpívá a tancuje. Myro nám zahrál na kytaru a na řadu přišly i milované youtube-songy.

A protože jsme toho ještě neměli dost, přesunuli jsme se do tělocvičny a zahráli si basket. Pak už byl ale nejvyšší čas, vyrazit spát. Než se všechny holky připravily, Myro nám ještě stačil zahrát, a pak už jsme si jen pustili nesmrtelnou vánoční klasiku Sám doma a tenhle sváteční večer byl u konce.

Lucie Tetivová