Zahraniční pobyt ve Spojeném království se letos konal ve Skotsku. Kromě skotských krás jsme poznali i Amsterdam, přes který naše více než 24 hodin dlouhá cesta do Edinburgu vedla. Spali jsme v autobuse, v kajutách na trajektu i v hostitelských rodinách a program výletů byl opravdu pestrý.

Prahu jsme opustili v pondělí 9. 10. ve večerních hodinách. Cestu do Amsterdamu nám zpříjemnily filmy, které jsme si pouštěli na obrazovkách žlutého Fun&Relax autobusu. Po 12 hodinách jsme vystoupili v hlavním městě Nizozemska a měli pár hodin na jeho prohlídku ("Snad je tady někde mekáč!"). Viděli jsme plovoucí květinový trh, Starý a Nový kostel a hlavní náměstí Dam.

Po prohlídce města jsme se přesunuli do přístavu. Odbavili jsme se a získali palubní vstupenky a karty od našich kajut na palubě č. 2 (z celkových 12). Start jsme pozorovali z vyhlídkové paluby a pak se zabavili dle svého, někteří pod vlivem účinků Kinderylu (co kdyby náhodou). Ve 21:00 jsme se uložili ke spánku na vlnách Severního moře a spali až do ranního budíčku. Britské pobřeží jsme vyhlíželi opět z venkovní paluby.

První den  ve Skotsku jsme si prohlédli středověké opatství Melrose Abbey, kde jsme zažili pravé skotské počasí, chladné, mlhavé a deštivé ("A to tady jako bude pršet furt?").

Pokračovali jsme do domu spisovatele Waltera Scotta, který jsme si prohlédli včetně rozsáhlých zahrad. Tam na nás zničehonic vysvitlo slunce. Unavení jsme se odebrali do Edinburghu, kde si nás kolem sedmé hodiny večerní vyzvedly hostitelské rodiny.

Druhý den jsme zahájili výletem na hrad Stirling, kde jsme zažili několik náhlých změn počasi, kvůli kterým jsme si stále dokola svlékali a oblékali bundy. Dozvěděli jsme se zde, že symbolem Skotska je jednorožec. Již z hradu jsme viděli vrcholek Wallace Monument, kam naše kroky směřovaly následovně.

Wallace Monument je vyhlídková věž postavená na počest bojovníka za skotskou nezávislost ve středověku Williama Wallace (ano, to je ten, jak ho hrál ve Statečném srdci Mel Gibson...). Vyšli jsme 243 schodů, abychom se rozhlédli po okolí a zažili velmi silný vítr.

Ze Skotska pochází golf, a tak jsme v ten samý den zamířili ještě do St. Andrews, kde je jedno z nejznámějších hřišť, na němž turnaj vyhrál i Tiger Woods ("To je ten co je na ženský?"). Porozhlédli jsme se i po pláži a neminuli jsme ani ruiny známé katedrály.

Pátek 13. 10. patřil Edinburghu, kam se všichni těšili hlavně na nákupy. Primark, Sports Direct, Poundland ("Cože?! Jenom hodinu a tři čtvrtě?") a jiné obchody zapříčinily, že jsme vyčistili své peněženky a jeli do rodin s mnoha taškami a starostí, kam je všechny zabalíme. Kromě toho jsme byli na hradě a viděli korunovanční klenoty skotské, dále v Camera Obscura, ráji optických klamů a rovněž jsme sáhli na čumáček soše Bobbyho (pes, který čekal na svého zemřelého pána každý den u jeho hrobu) a šli kolem kavárny, kde J. K. Rowlingová napsala první díl Harryho Pottera.

Poslední den jsme opustili Skotsko a zastavili se ještě v Anglii na hradě Alnwick, kde se natáčely famfrpálové scény z Harryho Pottera a Kamene mudrců. Fanoušci Harryho Pottera zde zakoupili suvenýry a vyfotili jsme se, jak létáme na košťatech. V místním bufetu jsme zakoupili a snědli fish&chips a hurá domů ("Budeme tam už za 32 hodin...")!

Celý pobyt se vydařil a já za to děkuji jeho účastníkům (Filipovi, Matymu, Adamovi, Eldě, Máje, Kiki, Kamče, Sáře a Šárce z VII. třídy, Ondrovi a Honzovi z VIII. třídy a Tobimu, Tondovi, Verče, Bety a Vali z IX. třídy) a svému manželovi, Tomáši Matějíčkovi, za doprovod celé skupiny ("Dovolenou se šestnácti puberťákama jsem ještě neměl."). Poděkování patří také žákům ZŠ Jiřího z Poděbrad a jejich učitelkám Kláře a Heleně za příjemnou společnost, řidičům Honzovi a Romanovi za trpělivost a péči a průvodkyni Kristýně za služby 24 hodin denně.

Kristýna Matějíčková
vedoucí pobytu